proč ne jednorázovky?
1. inkontinence!
Příklad a) Maminka balila první dvě děti do bavlny, obě byly suché mezi 2. a 3. rokem. Další miminko vyrůstalo v jednorázovkách a počurává se ještě i ve školním věku.
příklad b) Padesátiletá, naprosto kontinentní paní si zlomí krček a je hospitalizována coby ležící pacient. Když zvoní na sestru, že musí na záchod, dostane se jí odpovědi, že má přece plenu. Tuto situaci znám velice dobře i z kontaktu s „normálnímí“ rodiči. Jejich dvouletá ratolest běží – po vzoru našich dětí i několikaměsíčního miminka- směrem k záchodu, a tatínek či maminka je odradí větou „fuj, záchod, ty máš přece plínu.“ (když se rodičů v takových situacích ptám, proč dítěti nedovolí jít na záchod, dostane se mi docela podivné odpovědi: „ale vždyť jsou mu teprve dva roky“)
dobrá, zpátky k naší pacientce: tak se prostě vyčurá a zvoní opět na sestřičku, že má mokrou plenu. Sestra však reaguje slovy: „ale my přebalujeme jen ráno a večer, musíte si počkat“ – v nemocnici je to dáno množstvím plen na pacienta, které pojišťovna proplácí, a u dětí? finančním rozpočtem rodiny? Kdo by přebaloval jednorázovku po jednom načůrání, když je pořád ještě „suchá“ a stála tolik a tolik? Zpět k pacientce: Ta opouští nemocnici po 14 dnech coby naprosto inkontinentní osoba, která neudrží moč ani stolici. A co naše mimi? Narodilo se se schopností svěrače ovládat a my ho to rok dva odnaučujeme. Učení na nočník je pak opravdu věda, která se musí studovat z chytrých knih.
2. opruzeniny
Dalším z nepříjemných fenoménů, které musí má lékařka konzultovat, jsou opruzeniny – až do masa, proleženinám podobné rány, otevřené a bolestivé. Přebalují maminky málo často, aby ušetřily? Nebo i v „suché“ pleně napadá moč, vázaná superabsorbentem, citlivou pokožku? V každém případě jsou výsledky příšerné a takové týrání by mělo být trestné. Neobsahuje náhodou prohlášení o lidských právech klausulku o právu na suchou plenu?
3. záněty
Novým zdravotním problémem, který se začal stále častěji vyskytovat s rozšířením jednorázových plen, jsou záněty močového měchýře a ledvin už u tříletých dětí. Čím to? Žeby opět „suchým“ klimatem pro bakterie příznivým? Nebo příliš těsným upevněním pleny kolem bříška, aby nehody nešpinily oblečení? Američtí producenti jednorázovek si zakládají na tom, že jejich pleny zaručeně „udrží znečištění tam kde má být“. Ale patří produkty vylučování opravdu na kůži?
4. ještě něco?
To už by snad stačilo, pomyslíte si.
Nestačilo.
Podívejte, farmaceutický a jiné průmysly financují donekonečna se opakující výzkumy o výhodách očkovacích vakcín proti nemocem, které se v Evropě už nevyskytují, ale když se někde objeví vědecká studie o kontroverznosti nějakého produktu, nedostane se jí víc pozornosti než jedno publikování ve vysoce specializovaném odborném časopise, poté ji nikdy nikdo nikde necituje, prostě není.
Studie, která by se zabývala negativním vlivem používání plen na plodnost mužů, neexistuje, čehož se výrobci rádi chytají. Ale posuďte sami: teplota v pleně je až o dva stupně vyšší než teplota okolního prostředí. Pokud by ale varlátka potřebovala ke zdárnému vývoji teplotu vyšší, určitě by nesestupovala chladit se na čerstvém vzduchu.
závěrem
Ještě pořád si myslíte, že reklama ví líp než vy, co je pro vaše dítě nejprospěšnější?
Jean Liedloff ve svém Hledání ztraceného štěstí k tomu dodává: „Když indiánky slyšely, že si průměrná američanka netroufne porodit a vychovávat dítě, aniž by konzultovala publikaci, kterou napsal odborník mužského pohlaví, popadaly se smíchy za břicho.“
Ale to není k smíchu, to je k pláči
